Dienstbierova "šestiletka" pro začleňování Romů (3. část)

Ve "Strategii romské integrace do roku 2020" se na straně 8 píše, že celkové číslo nezaměstnanosti a úroveň vzdělanosti romské populace v ČR je zatím neznámé. To znamená, že napřed bude proveden...

...státní vědecký výzkum (pokud ale na něho šéf KDU-ČSL a vicepremiér pro vědu a výzkum P. Bělobrádek poskytne peníze), aby bylo naprosto jisté, že integrace hrazená od roku 2017 z evropských fondů bude určena výhradně příslušníkům utlačované menšiny. Na 8. straně Dienstbierova literárního díla se dále píše: "Neznáme-li tuto "startovací čáru" je obtížné formulovat cíle, jichž chceme dosáhnout. Tato situace je velkou výzvou nejen pro státní správu, ale též pro statistiky a akademickou obec". Pro zvýšení jistoty k lepšímu rozlišení majoritní a minoritní společnosti se nově zavádí: "Pojem "neromské obyvatelstvo/Nerom" je zvolen pro označení obecné populace žijící ve stejné oblasti jako Romové nebo v jejich nejbližším sousedství".

V 6. kapitole "Zvýšení zaměstnanosti a ekonomických aktivit Romů" se (vedle možností, jak mohou Romové podnikat), na straně 53 Dienstbierovy "Strategie romské integrace do roku 2020" píše: "Dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost Romů vyplývá zejména z nedostatku pracovních příležitostí, z existence diskriminace na trhu práce, přičemž značná část Romů a Romek může čelit vícenásobné diskriminaci (např. romské ženy-matky, Romové a Romky ve věku 50+), z nesouladu mezi požadavky zaměstnavatelů a úrovní kvalifikace znevýhodněných Romů. Mezi širší negativní dopady náleží vytlačování znevýhodněných Romů na sekundární trh práce, kde získávají nestabilní pracovní příležitosti často bez pracovní smlouvy. Výdaje státu spojené s nezaměstnanou skupinou následně snižují společenskou pozici Romů, vedou k jejich stigmatizaci a ohrožují celkovou společenskou soudržnost. Zaměstnanost je tak považována za klíč pro cestu z chudoby a sociálního vyloučení jak jednotlivých Romů, tak k překonání historicky vzniklého znevýhodnění romské menšiny jako celku". Na straně 55 se k tématu dále píše: "Romové nemohou běžně pracovat všude, neboť jsou ohroženi rasovou diskriminací. Veřejně prospěšné práce jsou pro ně jednou z mála pracovních příležitostí k nalezení zaměstnání a příjmu v místě bydliště".

Aby ministr Dienstbier mohl menšinu opravdu zvýhodnit a odstranit výše zmíněný "nesoulad mezi kvalifikací Romů a požadavky zaměstnavatelů", musel by najít řešení, jak ještě více diskriminovat majoritu. Zaměstnavatelům by zaprvé muselo být nařízeno plně tolerovat odlišné a specifické chování horkokrevných Cikánů/Romů (původem z Indie, kam více než 600 let patří asi u 90 procent z nich vrozená lenost, odpor k práci a vzdělání, hlučnost, vznětlivost, vulgarita, nadání považovat cizí předměty za vlastní, neukázněnost, vztahovačnost, hádavost, agresivita atd.). Zadruhé by negramotným Romům musely být (aby jejich příjmy ihned tragicky nespadly o polovinu dolů a pracovat se jim vůbec vyplatilo a nezačali brzy rabovat obchody!!), přednostně přiznány mzdy za pomocné práce ve výši cca 16 tisíc korun čistého (což je součet jejich současných bezpracných dávek na živobytí, bydlení a dietní stravování). Nepracující a nevzdělaní Romové, kteří smysl práce příliš nechápou, si neumí ani v tom nejděsivějším snu představit, že by najednou ztratili nárok na většinu dávek a museli od pondělí do pátku 8 hodin denně, vždy jen s jednou přestávkou 30 minut na svačinu opravdu pracovat (třeba zametat odpadky v okolních ulicích, které tam předešlou noc před hernami zanechali jejich příbuzní) - a v případě úplně nejhorším jen za minimální mzdu 9.200 hrubého, tedy za pouhých 8.188 Kč čistého měsíčně.

Skutečnost, že poslanci a všechny minulé vlády, samozřejmě k nemalé radosti Romů, nebraly romskou problematiku mnoho let nijak vážně (v letech 2002-2004 působil ve Špidlově vládě první ministr pro lidská práva P. Mareš, ve druhé Topolánkově vládě v letech 2007-2009 D. Stehlíková a M. Kocáb a ve Fischerově vládě v letech 2009-2010 rovněž M. Kocáb), dokládá na str. 19 suché konstatování, že: "...obce pro realizaci integrace dodnes nemají žádné právní nástroje".

Stejná péče, na jakou jsou Romové zvyklí nejen ze škol praktických, kde mají pro doučování několik asistentů (aby s IQ 70 ještě ve svých 14 letech neslabikovali jako sedmiletí), se jim dostane "pro větší jistotu" také v zaměstnání - a to formou stáží v délce 3-6 měsíců (ve výši 5.000 Kč pro stážistu a 2.000 Kč pro školitele měsíčně). Na straně 57 je dále napsáno: "Částka 4.200.000 Kč by měla sloužit k financování 100 až 200 stáží romských absolventů středních, případně základních škol. To by za několik let mohlo pozitivně ovlivnit problém velmi nízké zaměstnanosti Romů ve věkové kategorii 15 až 24 let" . Bližší podrobnosti viz romea.cz/dokumenty/strategie-romska-2020.pdf

Ještě loni v září ministryně MMR české vlády a nyní naplno unijní eurokomisařka V. Jourová, která zájmy ČR již nehájí (místo toho, aby si na prázdniny od nás vzala do Bruselu 500 romských maturantů, kteří chtějí být jiní než jejich rodiče a názorně jim ukázala existenční výhody vzdělaných západních Evropanů), Sobotkově vládě minulý týden vzkázala, že tady máme ihned přestat ve školách diskriminovat Romy nebo nás pošle před Evropský soudní dvůr!!  Viz aktualne.cz/domaci/jourova-reste-diskriminaci-nebo-brusel-pritvrdi/   Podle aktuálního vývoje událostí je možné čekat, že za pár let se na Českou republiku bude ze všech institucí EU valit kritika, jak neskutečně mizerně, neodpovědně, nedostatečně a diskriminačně se u nás (vedle přistěhovalců z Indie) staráme o imigranty z Afriky...