Tržby za prodej potravin trvale ruinují hlavně diagnózy lékařů

Pro prodejny potravin jsou každodenní pohromou lékařské nekompromisní diagnózy. Ty jsou často hlavní příčinou, že mnoho druhů potravin si naprosto nenávratně přestanou kupovat okamžitě tisíce lidí...

Když někomu úplně selže srdce, jeho selhání vejde ve

známost hlavně tím, že mu ostatní přijdou na pohřeb.

Když dalšímu ale selže tělesný orgán jiný, který jej na

životě ihned neohrožuje, jeho zdravotní problém brzy

poznají jako první především okolní prodejny potravin.

Když si jediný zákazník přestane v jednom obchodě kupovat jedno pivo denně, celkem nic se nestane. Ale když tamtéž to jedno pivo přestane kupovat najednou hned 200 lidí, situace už bude horší. Za rok, tedy 365 krát 200, to znamená 73 tisíc lahví. Ty by zaplnily 3 650 pivních přepravek - a teoreticky by z nich vznikl sloup vysoký přes 102 metrů. Na neprodané pivní lahve sedá prach a personál prodejny dost brzy přestane bavit je utírat (pivo v ČR nesmí ze zdravotních důvodů pít reálně nejméně 12 tisíc lidí. Což při jednom pivu denně za rok znamená 4 380 000 nevypitých piv). Statistika ovšem na straně druhé tvrdí, že "za každého abstinenta nad 15 let u nás někdo ročně vypije 326 piv"...

Zdaleka ale nejde pouze jen o pivo! Přivést prodejny téměř na mizinu může každý, kdo je přinucen pro odvrácení předčasného úmrtí dodržovat při diagnóze ledvinné nedostatečnosti dost drastickou dietu a jíst pouze potraviny s nízkým obsahem draslíku a fosforu! Hromada různých jídel, kterou ve své známé písničce spořádal k obědu Jiří Šlitr, je jen slabým odvarem toho, co všechno nesmí konzumovat lidé při selhání ledvin, kteří ještě navíc i třikrát týdně musí být v nemocnici na několik hodin připojení (nejčastěji pomocí dvou jehel do předloktí ruky přes chirurgicky vytvořenou cévní AVF spojku, zvanou "šant") na "umělou" ledvinu - což je složitý, elektronikou protkaný dialyzační přístroj, který při mimotělním oběhu zbaví jejich krev přebytečné vody a odpadních látek.

Tito pacienti si jako zákazníci už nikdy pro sebe nekoupí a běžně nesmí konzumovat hlavně kakao a čokoládu, žádné ořechy a mandle, celozrnné pečivo, grapefruity, mandarinky, banány, melouny, kapustu, brokolici, petržel a celer, špenát, rajčata (a také rajčatový protlak a kečup). Žádné luštěniny ani sóju nebo ovesné vločky, mák a čerstvé ani sušené houby. Syrové, kompotované ani sušené meruňky, švestky (a ani povidla), třešně, višně, broskve, hrozny a hrozinky. Nesmí ryby, kachní ani krůtí maso a ze všech druhů vnitřností jen srdce (takže žádné paštiky, tlačenku, jitrnice a jelita). Nekoupí si pomazánkové máslo ani tvaroh a žádné tavené, tvrdé, zrající, plísňové a uzené sýry. Z nápojů vedle piva a mléka včetně sušeného, také instantní kávu, tmavé colové limonády a v podstatě žádné minerálky a džusy. Aby se odstranil draslík, musí například brambory, mrkev nebo zelí namočit přes noc do vody (tu ráno vylijí, obsah properou a uvaří v další vodě)...

Podle "Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR" (<www.uzis.cz>) v roce 2012 v ČR ve 100 střediscích na 1 272 dialyzačních křeslech a lůžcích, činil počet pacientů 11 802. Z více než 850 tisíc výkonů celkem, připadlo 37 procent na hemodialýzy a 55 procent na hemodiafiltrace - (jedná se o novější metodu šetrnější k činnosti srdce a s menším podílem úmrtnosti). Peritoneální (břišní dialýzu) u nás ročně absolvuje hlavně doma zhruba jen kolem 600 pacientů. S transplantovanou ledvinou žije v ČR asi 3 500 lidí (průměrná životnost ledviny od mrtvého dárce činí 9 let a od dárce živého dvojnásobek).

Podle lidového rčení, které tvrdí, že: "Nikdo neví dne ani hodiny, kdy mu přestanou fungovat ledviny", je běžné, že za všechny pacienty, kteří i přes léta strávená na "umělé ledvině" pro svůj vysoký věk nakonec zemřou, je každý rok v ČR v průměru diagnostikováno k nutnosti zahájit u nich dialýzu asi tisíc dalších lidí. A vůbec se nejedná výhradně pouze jen o osoby starší generace a nebo o diabetiky, protože selhání ledvin postihuje bez rozdílu věku úplně všechny.

Foto u perexu a článku: autor.