Souhlas.

připraveným štěstí přeje

Bohužel kritéria pro sociální dávky jsou hodně děravá pro ty, co se na jejich vyplácení předem připraví. Pokud například vaše manželka pracuje, musíte se formálně rozvést, jinak by společný příjem domácnosti mohl převyšovat životní mimimum a nedostal byste nic. Dále nesmíte být vlastníkem věcí. Nejlépe když budete nájemníkem bytu, který po rozvodu připadl manželce. Příspěvek na bydlení vám pokryje výdaje, které jste dříve platili společně ze svého.

Celý dnešní systém

hraje do karet "Rómské komunitě". V baráku jich žije třicet, jeden je "vlastník" a zbývající jsou ti "napůl bezdomovci" co úředně nemají ani tričko, ale z čiré dobroty jim umožňuje onen dobrák vlastník bydlet, vařit, koukat na televizi i jezdit auty... A onen vlastník nemusí být ani vlastník, stačí mít pronajatý barák od obce...

Je to asi tak

pracuj a odvděj ale když nebudeš mít práci tak to nepřežiješ. Několikrát jsem využil UP a z toho jednou tak že jsem skončil u otrokáře a to dobrovolně. Nyní bych od pracáku nedostal nic a vím že za 2 roky končím i na tomhle místě nu musím si udělat pěknou rezervičku abych měl čas si najít další práci.

Snižování administrativy v Česku.

V roce 1989 připadlo na jednoho úředníka 26 obyvatel, v roce 2009 to už

bylo pouhých 13 obyvatel. Pokud to takovýmhle tempem půjde dál, dostaví

se efekt zvaný sebedestrukce. (viz. Řecko)  Bylo by také dobré zveřejnit kolik pracujících vytváří opravdové hodnoty a kolik se jich veze jenom na židli. Nedávno jsem četl že jenom 1 milion lidí vytvářejicích hodnoty které se následně zpenězí živí zbytek státu. Tak jsme tam kde jsme.

Re: Snižování administrativy v Česku.

....pro Olinček! SOuhlas, je to tak !

Samozřejmě

že by bylo vhodné zohlednit to, jestli někdo je nezaměstnaný jen shodou nepříznivých náhod a jen několik měsíců, nebo je nezaměstnaný tzv. systémově a jen čeká co dostane od státu. Té druhé skupině systémově nezaměstnaných by bylo potřeba snížit dávky až na 0,-. Kdo prostě nechce pracovat ať také nic nedostane, v přírodě by takový tvor pošel hladem.

Někteří lidé trpí představou, že stát, tedy my ostatní, se o ně musíme postarat, když jim se nechce pracovat.

Ano, je jistě potřebné toto rozlišit.

Jestli někdo platil POJIŠTĚNÍ a příspěvek na politiku zaměstnanosti, měl by mít nárok na jiné zacházení, než někdo, kdo se ani nesnažil.

Na druhou stranu, ten systém může vyplatit jen tolik, kolik se do něj odvede, a přitom funguje víceméně jako průběžný. Takže v době krizí klesají prostředky a přibývá potřebných .. a naopak. Jak z toho ven?

Jsou dvě věci

1) sociální dávky, které jsou určeny těm, kdož jsou v hmotné nouzi, tam asi není možné nějak diferencovat

2) podpora v nezaměstnanosti, kde je to diferencováno délkou podpory (až 9 měsíců) a aktivním účastí nezaměstnaného na rekvalifikaci.