- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Znovu a snad lépe (minimální mzda v některých státech EU).
Česko 58,7 Kč, Lotyšsko 60,00 Kč, Slovensko 63 Kč, Chorvatsko 64 Kč, Polsko 68 Kč, Estonsko 69 Kč, Portugalsko 86 Kč, Řecko 91 Kč, Španělsko 107 Kč.
A teď HDP procent průměru Evropské unie (v PPS).
Česko 79 %, Lotyšsko 62%, Slovensko 75 %, Chorvatsko ?? ( v roce 2015 60 na světě ve výši HDP - Česko 45) , Polsko 66 %, Estonsko 68 %, Portugalsko 75 %, Řecko 75 %, Španělsko 97 %.
Jak to ty ostatní země dělají, že mají vyšší min. mzdu než je v ČR a přitom nižší HDP.
Jak je možné, že např. HRK stojí 3,6Kč a přitom je Chorvatsko ekonomicky za ČR, rovněž i průměrný plat je tam vyšší než u nás.
Jak to zdůvodňují ekonomové ? Proč ten "pláč " v článku, že se u nás zvýší o pár Kč min. mzda?
(údaje převzaté z internetu).
Jak je to možné? A že by (mimo jiné) právě proto?
Jen pro posouzení
Lucembursko
11,12 EURO
1.1.2015
301 Kč
Francie
9,67 EURO
1.1.2016
262 Kč
Nizozemí
9,36 EURO 1.1.2016 253 Kč Irsko 9,15 EURO 1.1.2016 248 Kč Belgie 9,10 EURO 1.12.2012 246 Kč Velká Británie 6,70 GBP 1.10.2015 234 Kč Německo 8,50 EURO 1.1.2015 230 Kč Slovinsko 4,57 EURO 1.1.2015 124 Kč Malta 4,20 EURO 1.1.2016 114 Kč Španělsko 3,97 EURO 1.1.2015 107 Kč Řecko 3,35 EURO 1.3.2012 91 Kč Portugalsko 3,19 EURO 1.1.2016 86 Kč Estonsko 2,54 EURO 1.1.2016 69 Kč Polsko 10,69 PLN 1.1.2016 68 Kč Chorvatsko 18,03 HRK 1.1.2016 64 Kč Slovensko 2,33 EURO 1.1.2016 63 Kč Lotyšsko 2,20 EURO 1.1.2016 60 Kč Česko 58,70 CZK 1.1.2016 58,70 Kč Litva 2,13 EURO 1.1.2016 58 Kč Maďarsko 639 HUF 1.1.2016 56 Kč Rumunsko 6,23 RON 1.7.2015 38 Kč Bulharsko 2,43 BGN 1.1.2016 34 Kč
Zaslechnuto v MHD:
"Největším úspěchem neomarxistů je rostoucí počet těch, kdo se i bez práce mají relativně dobře a velmi často lépe než ti, kdo pracují!"
Sociální dávky, to je určitý způsob testování, při kterém se zjistilo, jak lehce přijít k penězům bez přidané hodnoty, tím je myšlena práce.
Stále slyšíme slova nepřízpůsobiví, nevzdělaní, neschopní se o sebe postarat, ale opak je pravdou.
Vyznat se tak dobře v našem sociálním systému a u mět z něj dostat všechny benefity, dokáže jen ten, kdo má za ušima, tedy je to fiškus mazaný.
Rychle by se přizpůsobili při změně podmínek a začali by hledat práci, při které by se nenadřeli a vyhovovala by jejich naturelu.
Proto je zbytečné tyto lidi podceňovat, je třeba kousnout do toho trpkého jablíčka sociálních dávek a nastolit pravidla, která by tuto skupinu lidí přivedla do pracovního procesu.
Strkat hlavu do písku, to je počátek velkých problémů, týkajících se budoucnosti našeho státu.
Jste dost mimo.
V první řadě musí být firmy ochotné lidi evidované na pracáku přijímat. A to dnes není. Manažeři a personalisté firem už dokonce mluví v trochu uzavřených rozhovorech , mimo sdělovací prostředky, že všichni tito lidi šmahem, bez ohledu na jejich vzdělání nebo dovednosti a schopnosti, nejsou schopni vůbec být v pravidelném zaměstnání a tudíž se tyto lidi vůbec nevyplácí nabírat.
A už se podle toho ve firmách i chovají, pokud je někdo delší dobu na pracáku, zhusta je jeho reakce na nějakou nabídku práce ignorována.
Takže v první řadě, pokud mají tito lidi odejít z evidence do práce, musí se nějak zlomit ten bojkot firem. teprve v druhé řadě se potom může řešit, jestli ten který konkrétní nezaměstnaný chce nebo nechce pracovat.
Podle nějaké analýzy, co jsem viděl, je v evidenci na ÚP až 70 tisíc lidí ochotných pracovat, kteří mohou okamžitě nastoupit do práce, jenom by ale je ve firmách museli chtít. Ročně tato zbytečná nezaměstnanost má vytvářet ztrátu mezi 10 - 15 miliardami Kč.
Byl jsem opravdu frustrován, když z dvaceti uchazečů, které mi poslal pracák, ani jeden, zdůrazňuji to ANI JEDEN, neprojevil zájem o podrobnosti výkonu nabízené práce a jediným jejich cílem bylo získat razítko jako důkaz, že u nás byli. A když sekretářka odmítla, bylo jí i vyhrožováno.
Zapomněl jste na Drábkovy nucené práce a rozložení činnosti Úřadů práce.
To jste špatně pochopil.Ústava a zákony jsou tu od toho, aby se většina demokraticky přizpůsobila nepřizpůsobivým.
Trestní čin "příživnictví" nemá v demokracii místo. Každý by měl mít právo rozhodnout se, zda si chce prací vydělat na živobytí nebo zemřít hlady. A společnost by mu neměla v tomto rozhodnutí bránit.
To, že některým lidem právo umřít hlady společnost brání tím, že jim dávkamii neumožní zemřit, hlady, i když do práce odmítají chodit, je typickým znakem neomarxismu, který omezuje lidem i takto právo svobodné volby.
No a když většina občanů podporuje neomarxismus tím, že volí socialisty, přiznali nepřímo nepřizpůsobivým právo být nepřizpůsobivý, narušili tak působení zákona příčiny ( odmítání pracovat) a následku ( zemřít hlady) , který platí pro celou živočišnou říši. Tento zákon o příčině a následku se dá shrnout do věty: " Kdo nepracuje, ať nejí", který naši předkové respektovali a proto nepřizpůsobivých bylo jen nepatrné množství , většinou ve vězení a mimo lidské společenství nepřizpůsobiví v podstatě neexistují..
Já dal karmu, ale píšete lehce nepřesně. To, co píšete není tak úplně pravda. Povinnost být zaměstnán se netýkala mnoha kategorií lidí.
Důchodců, studentů, žen v domácnosti, svobodných povolání, rentiérů (dědictví z kapitalistické ciziny) a podobně.
A naopak se ten paragraf týkal osob formálně zaměstnaných, které ale část svých příjmů měly z "nečestné činnosti", především z "nejstaršího povolání".
Kdo tehdy déle než 6 týdnů nepracoval a přitom nemohl nijak doložit, že byl například hospitalizován a nebo měl jiný vážný než zdravotní problém, mohl být obviněn z trestného činu příživnictví a být odsouzen k pobytu za mřížemi
Trestní čin příživnictví byl definován v zákoně tak, že se měl vztahovat na osoby, které se "soustavně (!) vyhýbaly poctivé práci" a pořizovali si prostředky k obživě nekalým způsobem, za což bylo považováno i nedovolené podnikání, prostituce a žebrota.
V praxi to znamenalo, že kdo neměl v občance potvrzení o zaměstnání, potvrzení Národního výboru, že vykonává svobodné povolání, či že je důchodce, musel na vyzváni příslušných orgánů prokázat legálnost zdroje své obživy. Když to zdůvodnit nemohl, hrozil mu trest odnětí svobody až na tři roky.
Tak se podívejme na červnová čísla.
Počet nezaměstnaných byl 384328, počet volných míst 133939.
Chápu, že pokud se bude 134 tis. nezaměstnaných víc snažit (a rekvalifikují se třeba z horníků na IT specialisty) jejich sociální vyloučení to vyřeší.
Ale co byste poradil těm zbývajícím 250 tisícům?
To je hezký argument, ale není k věci. Ti lidé prostě mají "tulení nemoc".