Místo oživení průmyslu chce ČSSD sbírat po lesích větve

Strana prý schopná vést stát chce pro nezaměstnané vytvořit zase jen nějakých pár desítek tisíc nekvalifikovaných pracovních míst...

Podle průzkumů veřejného mínění je ČSSD jednoznačná a dosud ničím neotřesitelná předvolební jednička. Nápad hejtmana Michala Haška čistit naše lesy od větví stromů poražených nebo na zem samovolně spadlých je typický obrázek politika ČSSD, který dodnes ještě nikde a nikdy pořádně nepracoval. K jeho vyslovenému A chybí také podstatné B. Jednoduše se domnívá, že tato práce v lese není zas tak fyzicky namáhavá a proto ji může klidně vykonávat velká většina nezaměstnaných. Všichni podle Haška přijedou k práci asi svými vlastními auty a budou mít zdarma výjimku pro vjezd do lesa. Na vlastní náklady se všichni nechají očkovat proti klíšťové encefalitidě a nakoupí si síťky a repelenty proti komárům, mouchám a hovadům. Na opasek si připnou lékárničku, namažou se opalovacím krémem, nasadí si rukavice a dají se zvesela do práce. Naše lesy jsou prý na rozdíl od lesů na západ od našich hranic podle hejtmana Haška v nesrovnatelně horším stavu. Je tomu tak ale hlavně proto, že v minulosti, v domnění, že máme lesů a dřeva dostatek, nebyla u nás nikdy vytvořena potřebná kapacita zpracovatelského průmyslu na tak vysoké úrovni, jakou dnes disponují již celá desetiletí například severské země Skandinávie. Už v době, kdy si ještě malý Michal Hašek hrál v kbelíku na uhlí na horníka, tam nedostatek dřeva ve vlastních lesích dokázali řešit způsobem dost ojedinělým. Byli schopní zpracovat také veškerou dřevní hmotu, která po kácení lesa a odvozu kmenů zůstala ležet na zemi. Rudí plánovači pětiletek si u nás vedle toho 41 let na základě závěrů mnoha různě tematicky zaměřených Sjezdů KSČ vůbec nikdy nepřipustili možnost, že někdy snad nastanou nějaké doby, kdy budeme mít dřeva nedostatek a to nikoliv pouze jen díky kůrovci. Ve Skandinávii měli názor jiný a jako správní kapitalisté pouze využili na trhu s nábytkem momentálně volnou díru. Napřed jen pro své potřeby, ale již velmi brzy začali také silně expandovat do půlky Evropy. Zbylé větve stromů jsou ve skandinávských lesích hned na místě strojově zbaveny jehličí a listí, rozdrceny a odvezeny. Drť z větví je průmyslově zpracována a tvoří část směsi pro výrobu dřevotřískových desek. Koupit si je v podobě nábytku různého druhu, kvalit, barev a desénů, expedovaného v kartonech pro individuální svépomocnou montáž, můžeme u nás už asi 20 let ve známých nábytkových řetězcích s názvy Ikea nebo Jysk. Od samého začátku celé naší slavné polistopadové éry proto můžeme pouze již jen tupě přihlížet tomu, jak nedostatek nábytku v našich obchodech (zcela typický pro celých našich 21 let normalizace a budování socialismu po roce 1968), za nás naprosto elegantně a již nenávratně dávno vyřešil mezitím někdo jiný. Hejtman Hašek v domnění, že objevil Ameriku, přišel zase, ostatně jako vždy, jen s křížkem po funuse. Asi z čiré osobní skromnosti nám ten stydlín dosud navíc ani neprozradil, co s klestím, které nezaměstnaní posbírají a naházejí na velké hromady, zamýšlí dál. Zatím to tak vypadá (pokud mu další experti ČSSD spočítají cenu a kdo ji asi tak bude kupovat), že drť z klestí mohou Lesy ČR prodat někomu, pokud se to vůbec bude rentovat, už tak akorát u nás ale leda pouze na kompost. Po volbách by měla ČSSD ale ještě chvilku s tím úklidem lesů, které tady od války nikdo neuklízel, raději počkat. Stát musí církvím vrátit 142 tisíc hektarů lesních porostů. Mohlo by se celkem lehce přihodit, že by církve za to klestí z jejich lesů předčasně vysbírané, až zjistí, že jde vlastně o velmi cennou surovinu, chtěly ještě dodatečné, tučné finanční náhrady. Foto u perexu a článku: autor.